Pohádka o malém a velkém. 


Bylo nebylo, kotouč slunečního světla se přehoupl přes okenní rámy, přes kelímky barev a zpoza odloženého zátiší z králičí lebky a gumových medvídků na parapetu, dopadl až na zem. A na lité, barvou poskvrněné podlaze ozářil předměty zde ležící. Uvedl je v plné záři, jako popelky na ples - na výsluní. Zde ukázaly svůj šarm a nádheru v prchavé koupeli z paprsků, byť nešlo o věci sváteční a zlé jazyky si špitaly, že jsou jen odpadem, zapomenutým nepořádkem po hodině malby.